administrator

Umíme staré techniky..

Pod vedením mistra Josefa Jirouška  se naši rekruti a zájemci o členství v družstvu učí staré téměř „zapomenuté“ zednické techniky.

Josef je zkušený člověk v práci s památkami, je aktivní ve vypalování vlastního kvalitního vápna. Rád vrací staré materiály a dává tak urbanistice opět bývalého ducha.

 

 

 

Na obrázku vidíte jeho profesionální práci na trhané omítce v minulém týdnu.

Trhaná omítka má za cíl, aby provzdušňovala zdivo, vytvářela tak nerovnoměrný princip udržování a odpařování vlhkosti, který je nejvíce přirozený. Je proto nejlépe vhodná na staré stěny, které jsou extrémně vlhké.

Číst dále »Umíme staré techniky..

vstupy do výtahů Klimenská

Tento článek o naší činnosti jsem nazval „Románský cement a naši rekruti“ a to z důvodu, že tentokrát se s románským cementem seznámili čekatelé na členství v našem družstvu.

Nejsme totiž pouze šikovné řemeslné družstvo a nemáme jen a pouze skvělé mistry v mnoha oborech, ale jsme se svou mateřskou organizací AKORN také sociálním projektem, který se snaží naučit některé spoluobčany nové technologie a zlepšit tak jejich pozici na volném trhu.

Číst dále »vstupy do výtahů Klimenská

Pan Hájský na výstavě

Člen naší stavební družstevní společnosti Jaromír Hájský, který je zároveň odborník skrze historické dlažby a jediný, který byl v minulosti držitel patentu na výrobu skutečně autentických dlaždic a obkladů v původní prvorepublikové kvalitě se zúčastnil výstavy „Mezioborové veletrhy obnovy, financování a využití -Památky, Muzea, Řemesla„, která byla pořádána souběžně s „Veletrhem cestovního ruchu Holiday World“ od 21 do 24. 2 2019 v pražském Výstaviště Holešovice.Číst dále »Pan Hájský na výstavě

Josef Jiroušek: Dřív omítka vydržela staletí, dnes pár let. Vědci zjišťují proč

(převzato z idnes.cz)

Moderní omítky sají vlhkost a často jsou po několika letech poškozené. V minulosti přitom vydržely i stovky let. Toto umění totiž lidé postupně zapomněli. Vědci proto zkoumají, jak se omítka dělala dřív, díky čemu byla tak kvalitní a proč vydržela staletí.

Naši předkové stavěli lépe než my a jejich materiály vydržely více než ty současné. Výzkumníci teď zjišťují, jak je to možné.

V historických Solvayových lomech nad Svatým Janem pod Skalou od poloviny srpna vypalují ve středověké peci vápenec, aby zjistili, jak dávní kameníci a stavebníci vyráběli kvalitní vápno.

Spolupracují na tom odborníci z Ústavu teorie aplikované mechaniky, Národního technického muzea a Archeologického ústavu. Moderní omítky totiž škodí zvláště historickým budovám, které původní omítky chránily daleko lépe.

Výroba kvalitního vápna
Josef JirouÅ¡ek přesně odvažuje dávky dřeva a hlídá termíny přikládání. Číst dále »Josef Jiroušek: Dřív omítka vydržela staletí, dnes pár let. Vědci zjišťují proč

Provozovna StavoCoop poctivě ohlásila nález drahocenných obrazů židovské malířky zabité v koncentračním táboru

Článek je převzat z Regionálního deníku:

OBRAZEM: Vikýř domu na Zbraslavi ukrýval takřka 80 let obrazy Gertrud Kauders, která skončila v koncentráku

Andrea Cerqueirová
7.7.2018

Příběh, který napsal sám život. Ve starém vikýři v domě na Zbraslavi, který je demolován, nalezli řemeslníci při vyklízení půdy asi třicítku obrazů, informovali o nich majitele domu, který zjistil, že některé z obrazů byly ukryty za války u jeho pratety. Autorství některých z nich je potvrzeno signaturou – namalovala je německá malířka Gertrud Kauders (1883-1942), která se nevrátila z koncentračního tábora. Je to jediné dílo, které se po ní zachovalo, doposud žádné nebylo dohledatelné. Majitel Jakub Sedláček obrazy věnuje Židovskému muzeu.

Číst dále »Provozovna StavoCoop poctivě ohlásila nález drahocenných obrazů židovské malířky zabité v koncentračním táboru