Častým problémem je 100 let starý dům, který je ve svahu. Zdivo je kamenné jak se dřív dělávalo a možná i lepené jílem.
Snažíme se většinou dům odizolovat.
Často se navíc žádná technika na to místo nedostane, tedy jedině ruční práce.
Jak pak postupovat při izolaci?
Pomohlo by izolování alespoň 1,5 do hloubky? Stačila by pouze nopovka s drenážní trubkou nebo by bylo lepší izolovat stěnu ipou?
Také se často říká, že staré kamenné zdivo, které nebylo stavěné nějakým pojivem jako je malta či cokoliv jiného, drží při sobě právě díky vlhku a pokud by se zeď odvlhčila, mohla by proschnout a začít praskat, jelikož by materiál mezi kameny vysychal a drolil se.
Velmi záleží na půdním profilu.
Pokud je v hloubce např. 1,5 metru jíl nebo nepropustná hornina.
Veškerá dešťová voda se po takovém půdním horizontu svede rovnou na dům (záleží i na tvaru půdního horizontu) a v takovém případě si s nopovou fólií nevystačíme.
Pokud ji položíme až pod úroveň základů, může docházet k poruchám její funkce i při použíti drenáží ve více vrstvách.
Na druhou stranu taková situace by umožnila i neotřelá řešení.
Lze pak navrhnout poměrně efektivní řešení i bez kopání pod úroveň základů.
V šíři metr od stěny vyhrábnout v nepropustné vrstvě 20 cm hluboký rigol a zalít ho vodonepropustným betonem.
(Alternativou by mohl být doma dělaný beton s přísadou např. Soudaproof.)
To nám vytvoří nepropustný můstek na který lze natavit hydroizolaci.
Povrch stěny v případě potřeby očistit a vyrovnat (podklad musí mít soudržnost, protože jinak by bylo třeba složitě do kamene kotvit pasy) a natřít stěnu a beton penetrační emulzí.
To je důležité.
Jedině emulzí!
Je vodou ředitelná a logicky lze tím pádem natírat na vlhké povrchy.
Penetrační lak je lepší (vsaje se do podkladu), ale ten se musí dávat na suchý čistý povrch.
Natavíme asfaltové pasy od paty betonu až nad úroveň terénu (nějaká dostatečná výška třeba 30 cm). Asfaltové pasy musí být kvalitní jinak je to obrovské riziko. Oxidované se vůbec použít nesmí (nevydrží posun stavební konstrukce ani o půl centimetru.
Ideální je SBS modifikovaný pás s minerálním posypem. Radon není podmínkou. Pokud si to budeme izolovat sami určitě natavme pasy celoplošně vertikálně ve dvou vrstvách, druhou vrstvu natavme s vertikálním posunem vůči 1. vrstvě o 50 cm, ale zkušeného člověka bych to nechal udělat i v 1 vrstvě za podmínky, že spodní roh (přechod betonový můstek/stěna) bude vyztužený 1 vrstvou navíc s dostatečným přesahem na každou stranu.
Na hydroizolaci položíme celoplošně drenážní nopovou folii a překryjeme geotextilií a do praného kameniva/vhodné frakce štěrku uložíme drenážní trubku ve spádu a zasypeme praným kamenivem/vhodnou frakcí štěrku. celou drenážní vrstvu překryjte vrstvou geotextilie.
A samozřejmě před zasypáním je dobré ukotvit nopovou folii krycí lištou na fasádu.
Toto řešení je dobré především v úrovni základů.
Bez rozboru a posouzení vlhkosti půdního profilu pod nepropustným horizontem je riziko, že se to nepovede.
Ekonomičtější variantou je na fasádu nad úroveň terénu přimontovat stěnovou lištu s nakašírovanou vrstvou PVC, nebo IPA.
A zemní izolaci z PVC, nebo IPA natavit na lištu a svěsit dolů a vytvořit z ní „L“. Symbolicky ji přikotvit ve spojích a svařit.
PVC folie jde dobře vařit v prostoru a při volném zasypání v nestabilním terénu vydrží.
Asfaltový pás lze přoslápnout a „L“ se z něj bez podkladu udělat moc nedá. Jinak je postup stejný.
Nahrazuje nám to beton penetrační emulzi a hydroizolaci z asfaltových pasů.
Je to ekonomičtější a mnohem rychlejší varianta, ale ta první navrhovaná varianta je mnohem „spolehlivější“.
Toto je možno aplikovat jen na stavební díla, bez hydroizolace, jde nám o odvodnění, nikoliv zbavení pojiva kamenného zdiva původní pojivé vlastnosti.
Zároveň je z těchto výše uvedených poznámek důležité nedat důvod proti posunu domu a sice tak, že výše zmíněná betonová zábrana díky výše popsanému zabránění pronikání vlhkosti ke zdivu je také ochrana vůči posunu stěn. Ty pokud jsou totiž na jílovité půdě s nízkými, nebo žádnými základy, pak provedení pouhé drenáže těsně u domu a zároveň vysušení půdy v takovémto případě může mít pro dům tendenci plovat v rámci rozpínavosti v teplých měsících. Riskovali bychom rozpraskání zdiva. My těsně u domu potřebujeme zhutnělou půdu, která zabezpečuje dům vůči rozpínavosti a náš problém je vlhkost, kterou řešíme přehradou voděnepropustného betonu v bezpečné vzdálenosti od domu, která nenarušuje zakotvení domu do půdního profilu.