Systém „Dýchající stěna“

Sklepní byt, který jsme rekonstruovali měl zásadní problém a to byla silná černá a závažně rakovinotvorně zdraví škodlivá plíseň v celém prostoru bytu.

Proto jediné řešení, které sestávalo, bylo všechny stěny nejen oškrábat, ale sundat i jádrové omítky, kterými byla plíseň prostoupena až na cihlu.

Cihly pak bylo nutné ošetřit protiplísňovými biopřípravky a natáhnout znovu jádrovou omítku s inteligentní houbou, která žere plíseň. Následně jsme vytvořili omítku pomocí hyperaktivního vápna, nikoliv sanační omítky.

Sanační omítka sama o sobě není trvalým řešením problému s vlhkostí, jelikož pouze dočasně maskuje následky a ukládá škodlivé soli, aniž by odstranila příčinu. Systém „Dýchající stěna“ od Interiéry Praha funguje na principu aktivního odvětrávání vlhkosti přímo ve stěně, což brání kapilárnímu vzlínání a tvorbě plísní.

Vysvětlíme si výhody oproti sanačním omítkám:

Tradiční vápno pálené na nízkou teplotu (cca 600–900 °C) a následně dlouhodobě hašené v zemi (vápenná kaše) nabízí oproti moderním sanačním omítkám specifické výhody, které plynou z jeho unikátní mikrokrystalické struktury a chemické čistoty. Cena je přitom velice podobná.

Zde jsou hlavní výhody v prostředí náchylném na vlhkost:

1. Extrémní prodyšnost a transport vlhkosti

Zatímco sanační omítky fungují na principu hydrofobizace (vodu do určité hloubky odpuzují, ale páru propouštějí přes velké póry), tradiční vápenná omítka je kapilárně aktivní.

Vápenná kaše vytváří hustou síť velmi jemných pórů, které dokážou vlhkost ze zdiva aktivně „vytahovat“ na povrch a tam ji odpařovat.
Tímto procesem zdivo neustále „dýchá“ a nedochází k hromadění vlhkosti pod povrchem, což je kritické u historických staveb bez hydroizolace.

2. Vysoká plasticita a eliminace prasklin

Dlouhodobé hašení v zemi vede k rozpadu vápna na extrémně jemné, až koloidní částice.

Takové vápno je mnohem plastičtější než průmyslový vápenný hydrát.
Omítka lépe odolává objemovým změnám zdiva způsobeným kolísáním vlhkosti, čímž se minimalizuje riziko vzniku trhlin, kterými by mohla zatékat další voda.

3. Přirozená odolnost proti plísním a biokorozi

Vápno pálené na nízkou teplotu si zachovává vysokou alkalitu (vysoké pH).

Vlhké prostředí je ideální pro růst plísní, ale vysoce zásadité prostředí vápenné omítky funguje jako přirozený fungicid.
Sanační omítky často obsahují chemické přísady, které časem vyprchají, zatímco vápno si tuto vlastnost drží po celou dobu své karbonatace.

4. Kompatibilita s historickým materiálem

Sanační omítky bývají často příliš tvrdé nebo obsahují cementové složky, které mohou v kombinaci s vlhkostí a solemi poškozovat původní měkké zdivo (např. pískovec nebo staré cihly).

Vápno hašené v zemi má nízký modul pružnosti, což znamená, že je mechanicky „měkčí“ a lépe se přizpůsobuje pohybu staré stavby bez toho, aby ji trhalo.

Srovnání v kostce

Vlastnost	Tradiční hašené vápno	Sanační omítka
Princip fungování	Aktivní odpařování (kapilární transport)	Odpuzování vody (hydrofobizace) + ukládání solí v pórech
Životnost	Desetiletí (při správné údržbě)	Často omezená (dokud se póry nezaplní solemi)
Ekologie	Nízká uhlíková stopa (nízká teplota pálení)	Vyšší (obsah aditiv a cementu)

Zde vidíte fotodokumentaci původní plísně:

Na základní odpařování zdiva jsme vytvořili nový koncept tzv:

DÝCHAJÍCÍ STĚNA:

větrák vede mimo budovu, nebo do systémů starých nevyužívaných komínů, nebo do světlíku.

systém je shopen “dýchat” i bez využití stálého pohonu na bázi rozdílných teplot uvnitř a venku. Proto je s použitím časových spínačů na občasné zapnutí větráků plně schopen nahradit a vlastně vylepšit systém rekuperační soustavy.

tzv “šlice” (kanálky dýchající soustavy) se jednoduše přikryjí elektrikářskými lištami a pak prostě jen zaštukují. Předtím se na více místech provrtají, aby stěna ještě lépe dýchala.

celá soustava se dá vytvořit a pořídit za zlomek ceny a je oproti rekuperačním soustavám efektivnější

Na dalším nákresu ukážeme pronikání par:

Takto vypadá vedení průduchových kolejí -základně zahozeno lepidlem.

Úplná příprava prostoru pro instalaci časového spínače vč elektroinstalace.

Výduch pak vede do dvora, kde je větrák..

Zde náš technik instaluje časový spínač a za ním už přechází vzduchové koleje z lišt do trubky a prostupují zdí na dvůr k větráku.

Zde je i varianta s výduchem do komína.

Problém byl také v tom, že v bytě neexistovalo jiné okno, než jedno do dvora, proto jsme vytvořili nová 2 okna do světlíku a pomohli tak k pravidelnému proudění vzduchu sklepního bytu.

Okno jsme vyzdobili námi vyvinutou novou uměleckou stěrkou „umělý pískovec“.

Systém vzdušnění zdí v řešení celého bytu:

nejníže na obrázku půdorysu bytu je místnost s oknem do dvora, tam proudí vzduch kolejnicemi uvnitř stěn výduchy s větráky přímo ven,
výše nad ní je místnost, kde se pro to mohl využít starý komín,
v kuchyňce jsme vyvedli kolejnice do světlíku.